30/09/2017 Mitikas
28/09/2017 Řecko - Metsovo
Tak tu ponorkovou základnu jsme si ujít nenechali – dnes je tam rozpadající se betonové molo a okolní svahy porostlé agávemi, které jsme jinde v Albánii neviděli – dočetli jsme se, že je tam nechal nasázet soudruh Evner, aby zabránil výsadkářům mu přistávat u té ponorkové základny (stále si zde připomínáme zásadu, že se vždy připravujeme na tu minulou válku – ve 2. Světové by to mohlo mít význam, dnes tam pošlete namísto výsadkářů jednu řízenou střelu agáve neagáve). Spíme na břehu moře, Johanka krmí místní psy zbytky chleba natlusto namazanými jakousi vazelínou, kterou jsme koupili v místním obchodě (zásadně kupujeme věci, které nám nejsou známé z domova) – vypadalo to jako sýr, nebyl to sýr, nebylo to ani máslo, ale bylo to mastné a dalo se to mazat, dobré to moc nebylo, pejsci to ocenili. Kupujeme nějaké pivo a víno a doléváme vodu – tady je vody dost, ale na severu, kde je to celé vápencové, byla o vodu dost nouze – nějaká studánka u cesty, to tam nebylo. Ráno opět koupačka v moři, je teplé, pláž je kamínková, tlačí do nohou – chtělo by to boty do vody. A pak jedeme dolů na jih do Butrintu – což je také UNESCO – antické / římské / byzantské / benátské vykopávky. Prohlížíme celý Butrint, potkáváme tam výpravu nějakého pěveckého sboru z Česka, který v místním antickém divadle zkouší akustiku (bylo nám divné, že to, co zpívají, nezní nijak albánsky). A pak „trajektem“ – což je plošina na několika zrezivělých plovácích, kterou ocelovým lanem tahají přes řeku, se dostáváme na druhou stranu Butrintského jezera a jedeme do Řecka. Albánii jsme si moc užili, lidé srdeční, všichni zdraví (na rozdíl od Choravtska). Nejvíce nás překvapilo, že jsou tu běžně světlovlasé ženy – představovali jsme si Albánky jako tmavé, ale takových je zde málo. Velký zážitek je albánská svatba – v neděli jsme jich potkali několik. Vypadá to tak, že proti vám po silnice jede banda aut, všechna troubí a zabírají všechny pruhy silnice. Je nutno uhnout a pustit je. V prvním autě v okýnku sedí chlapík s kamerou a celou tu slávu natáčí. Auta jsou omašlená, nevěsta krásná, zkrátka, vše jak má být. Na přechodu z Albánie nemůžeme najít doklady od auta (o nějakou dobu později jsme je našli zastrčené v takové přihrádce, aby byly dobře po ruce), celník mávnul rukou, ať tedy jedeme. V Řecku najednou máme pocit, že se domluvíme – parakalo a eucharisto a čau, všichni rozumí. Johanka chce opět do Meteory (kláštery na vysokých pískovcových skalách), přejeli jsme Ioaninu a teď jsme kus za městem Metsovo v horách. Johanka s přejezdem řeckých hranic ztratila obezřetnost – jsme přece ve žhavém Řecku a navedla mne na noc po jakési silnici, když jsme sem dojeli, tak jsme zjistili, že je to řecké lyžařské centrum, jsme 1 400 metrů nad mořem, je tu 6 stupňů, táboříme pod šleprem, okolo silnice jsou tyče kvůli sněhu a dole byla cedule, že nejbližší stanoviště sněhových pluhů je odtud 12 km daleko – nu uvidíme, zda ráno nebudeme odhrabovat sníh. Ale Meteora je snad o něco níže – třeba ještě užijeme tepla.
30/09/2017 Mitikas – kousek od Prevezy, Řecko
Ráno jsme sníh neohrabovali, ale teplo opravdu nebylo. Dojeli jsme do Meteory, prolezli několik klášterů, užili tisíce turistů a vypadli směrem k moři. Johanka zcela neomylně vybrala jakousi cestu k dalšímu ze dvou řeckých lyžařských středisek a tak jsme nocovali opět v 1 400 mnm, venku opět 7 stupňů, ale aspoň moc nepršelo. Ráno pak přes krásné hory směrem k moři, prolezli jsme vykopávky města Nicopolis (město, které bylo založeno omylem na zcela nevhodném místě Oktaviánem (později Augustem) na oslavu jeho vítězství nad Antoniem a Kleopatrou. Ve městě Preveza se nám podařilo vytáhnout z bankomatu nějaká eura a tak jsme opět bohatí a večer byla večeře s rybičkami a salátem. Teď sedím v hospodě (Johanka užívá klidu u auta), popíjím řecké pivo Alfa, konečně se zdá, že bude teplo (předpověď na následující týden vypadá velmi optimisticky).
Všechny srdečně zdravíme
Ondřej a Johanka
Náhledy fotografií ze složky 30/09/2017 Mitikas
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, sleduji pečlivě informace a fota z Vaší cesty. Jste opravdu odvážní cestovatelé, ty cesty v horách jsou velmi dobrodružná věc.
Krásná příroda a žádní turisté. Parádně jste zvolili letošní destinace.
Zdravím a dobře dojeďte
Petr
KUK
(Petr Smejkal, 2. 10. 2017 10:06)